|
|
Veřejnoprávní rozhlas v Česku, jeho současná a budoucí pozice ve společnosti
Hanáčková, Kamila ; Groman, Martin (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá analýzou poslechu veřejnoprávního rozhlasu v Česku mezi mileniály. Chce zjistit jejich poslechové návyky a chování, motivaci poslechu a vnímání současné pozice a budoucí role veřejnoprávního rozhlasu ve společnosti. Teoretická část práce vysvětluje základní pojmy, které jsou pro práci zásadní, představuje metodologii a obsah celé práce, také uvádí teoretické přístupy kulturálních studií, o které se práce opírá. Ty vychází zejména z konceptu aktivního publika, teorie selektivity a poznatků tzv. birminghamské školy. Stručně popisuje historický vývoj a úlohu rozhlasu v Čechách a jeho současnou podobu. V praktické části práce interpretuje vlastní empirický výzkum, v čem spočívá, jak byl proveden a jaké jsou jeho závěry. Ten byl proveden kvalitativní metodou a formou hloubkových rozhovorů s dvanácti respondenty, přičemž se ptal na dvacet otevřených otázek, které zjišťovaly poslech, motivaci a vnímání českého veřejnoprávního rozhlasu účastníků. Pomocí metody tzv. zakotvené teorie se skrze otevřené, axiální a selektivní kódování vytvořily kategorie, pomocí nichž mohla být zpracována kategorie centrální, na jejímž základě se vystavila finální zakotvená teorie shrnující výsledky výzkumu. Na závěr dokument shrnuje klíčové poznatky teoretické i praktické části a kriticky hodnotí celou práci.
|
|
|
Stálí zahraniční zpravodajové českých veřejnoprávních médií: komparace podmínek pro výkon povolání
Louda, Jan ; Trunečková, Ludmila (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Diplomová práce "Stálí zahraniční zpravodajové českých veřejnoprávních médií: komparace podmínek pro výkon povolání" popisuje, mapuje a srovnává podmínky pro práci a život stálých zahraničních zpravodajů veřejnoprávních mediálních institucí ČR, kterými jsou Česká televize (ČT), Český rozhlas (ČRo) a Česká tisková kancelář (ČTK). Po teoretickém vymezení pojmů veřejnoprávní média, následuje ukotvení veřejnoprávních médií v českém právním řádu, stručná historie každého média v kontextu zahraničních zpravodajů a hospodaření - náklady na provoz zpravodajské sítě. Poté je definován zpravodaj a jsou zmíněny předpoklady, jež jsou pro výkon této profese důležité. Následuje rozdělení zahraničních zpravodajů do několika kategorií (stálý, ad hoc, externí, válečný). Praktická část vychází z dotazníkového průzkumu mezi stálými zahraničními zpravodaji a ze dvou osobních rozhovorů s vedoucími zahraničních redakcí ČT a ČRo. Návratnost dotazníků činila přes 60 %. Otázky zjišťovaly, jaké mají současní zahraniční zpravodajové vzdělání, jazykové znalosti, žurnalistickou praxi, jakou techniku mají k dispozici a co musí ovládat, zda si hledají témata sami, nebo jim je zadává ústředí, zaměřují-li se na bohemika, jak probíhá jejich hodnocení, jestli jsou v kontaktu s dalšími novináři apod. Další otázky se vztahovaly k...
|
|
| |
|
|
Eskalace krize v řecké veřejnoprávní televizi v letech 2013-2014
Srpová, Zuzana ; Köppl, Daniel (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Hlavním tématem této diplomové práce jsou veřejnoprávní média, obzvláště veřejnoprávní televizní vysílatelé. Po všeobecném vymezení základních pojmů souvisejících s uvedenou tematikou a vytyčení rozdílů mezi médii v soukromém a veřejném sektoru jsem dále blíže charakterizovala veřejnoprávní média ve vybraných evropských zemích. Jako tyto země jsem zvolila Velkou Británii, Německo, Itálii a Českou republiku. Tyto státy jsem zvolila z důvodu, že se jedná o země vyznačující se různými systémy ať po už ekonomické, politické či mediální stránce. Důkladnému rozboru je v práci podrobena historie, vývoj a současná situace veřejnoprávních médií v Řecku. V souvislosti se zařazením do historického kontextu práce plynule přechází ke krizi, která nastala v zemi v červnu roku 2013 v důsledku rozporuplného vládního zásahu do médií, kdy došlo k přerušení vysílání řecké veřejnoprávní televize ERT. Praktická část práce je následně věnována analýze sledovanosti řecké televize na základě dostupných dat v období před, během a po této situaci z června 2013. Hlavním úkolem práce je ukázat, zda se vládní jednání projevilo na sledovanosti televize řeckou veřejností.
|
|
|
Specifikace práce rozhlasových moderátorů ve veřejnoprávních stanicích
Fivebrová, Tereza ; Maršík, Josef (vedoucí práce) ; Lovaš, Karol (oponent)
Diplomová práce se zabývá specifiky práce rozhlasových moderátorů ve veřejnoprávním rozhlasovém vysílání. Práce je rozdělená do tří hlavních částí. První stať vymezuje historii veřejnoprávního rozhlasového vysílání, zaměřuje se na specifika moderování a pr velmi využívaným žánrem ve vysílání, přibližuje formáty rozhlasových stanic a následně charakterizuje jednotlivé stanice. Druhá kapitola se pak věnuje metodologii, která představuje cíl diplomové pr postupem při zpracování praktické části a definuje metody sběru dat a techniku celého výzkumu. Třetí oddíl se opírá o poznatky získané z moderátorů ve vybraných veřejnoprávních stanicích Českého r Radiožurnálu zkoumá pořad Dvacet minut Radiožurnálu Českém rozhlasu Dvojka analyzuje pořad Káva o čtvrté pořad Českého rozhlasu Sever se zabývá pořadem Dáme řeč ěřuje se na to, jakou roli mají moderátoři ve vysílání, jaká jsou podle nich specifika této práce a jakou funkci plní ve vysílání při rozhovorech s rozhlasových moderátorů ve veřejnoprávním rozhlasovém vysílání a zda je možné tato specifika určit.
|
|
|
Eskalace krize v řecké veřejnoprávní televizi v letech 2013-2014
Srpová, Zuzana ; Köppl, Daniel (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Hlavním tématem této diplomové práce jsou veřejnoprávní média, obzvláště veřejnoprávní televizní vysílatelé. Po všeobecném vymezení základních pojmů souvisejících s uvedenou tematikou a vytyčení rozdílů mezi médii v soukromém a veřejném sektoru jsem dále blíže charakterizovala veřejnoprávní média ve vybraných evropských zemích. Jako tyto země jsem zvolila Velkou Británii, Německo, Itálii a Českou republiku. Tyto státy jsem zvolila z důvodu, že se jedná o země vyznačující se různými systémy ať po už ekonomické, politické či mediální stránce. Důkladnému rozboru je v práci podrobena historie, vývoj a současná situace veřejnoprávních médií v Řecku. V souvislosti se zařazením do historického kontextu práce plynule přechází ke krizi, která nastala v zemi v červnu roku 2013 v důsledku rozporuplného vládního zásahu do médií, kdy došlo k přerušení vysílání řecké veřejnoprávní televize ERT. Praktická část práce je následně věnována analýze sledovanosti řecké televize na základě dostupných dat v období před, během a po této situaci z června 2013. Hlavním úkolem práce je ukázat, zda se vládní jednání projevilo na sledovanosti televize řeckou veřejností.
|
|
|
Stálí zahraniční zpravodajové českých veřejnoprávních médií: komparace podmínek pro výkon povolání
Louda, Jan ; Trunečková, Ludmila (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Diplomová práce "Stálí zahraniční zpravodajové českých veřejnoprávních médií: komparace podmínek pro výkon povolání" popisuje, mapuje a srovnává podmínky pro práci a život stálých zahraničních zpravodajů veřejnoprávních mediálních institucí ČR, kterými jsou Česká televize (ČT), Český rozhlas (ČRo) a Česká tisková kancelář (ČTK). Po teoretickém vymezení pojmů veřejnoprávní média, následuje ukotvení veřejnoprávních médií v českém právním řádu, stručná historie každého média v kontextu zahraničních zpravodajů a hospodaření - náklady na provoz zpravodajské sítě. Poté je definován zpravodaj a jsou zmíněny předpoklady, jež jsou pro výkon této profese důležité. Následuje rozdělení zahraničních zpravodajů do několika kategorií (stálý, ad hoc, externí, válečný). Praktická část vychází z dotazníkového průzkumu mezi stálými zahraničními zpravodaji a ze dvou osobních rozhovorů s vedoucími zahraničních redakcí ČT a ČRo. Návratnost dotazníků činila přes 60 %. Otázky zjišťovaly, jaké mají současní zahraniční zpravodajové vzdělání, jazykové znalosti, žurnalistickou praxi, jakou techniku mají k dispozici a co musí ovládat, zda si hledají témata sami, nebo jim je zadává ústředí, zaměřují-li se na bohemika, jak probíhá jejich hodnocení, jestli jsou v kontaktu s dalšími novináři apod. Další otázky se vztahovaly k...
|
|
| |
|
|
Zájmy mladšího školního věku a pubescentů v kontextu hodnotové orientace a využívání voného času
RODOVÁ, Veronika
Práce se zabývá zájmy mladšího školního věku a pubescentů v kontextu hodnotové orientace a využívání volného času. Cílem je jednak poukázat na některé zájmy obou věkových skupin, které jsou pro ně vzhledem k věku typické. Pozornost je dále věnovaná zařízení Dům dětí a mládeže Pelhřimov, jako příklad organizace, která nabízí mnoho kroužků pro školáky. Touto nabídkou organizace nejen motivuje mladé lidi k rozvoji zájmů, ale přispívá i k hodnotnému využívání volného času školáků. Výzkumy, které jsou v práci uvedeny, jsou zaměřeny na vybrané věkové skupiny. Součástí je i projekt ,,Není nám to jedno,`` který je určen pro obě zvolené věkové skupiny a jeho úkolem je zjistit, jak naplňují volný čas školáci v České republice. Z výzkumů vyplývá důležitost médií v životě mladých lidí. Proto je poslední kapitola věnována právě médiím a jejich vlivu na volný čas školáků. Poukázáno je nejen na pozitivní vliv médií, ale i na jejich negativní vliv.
|
|
|
Efektivnost koncesionářských poplatků České televize
Hartmannová, Eva ; Hudík, Marek (vedoucí práce) ; Bolcha, Peter (oponent)
Práce je věnována televizním poplatkům České televize a jejich efektivnosti, tedy zda by nebylo vhodnější financování veřejnoprávní televize z daní. V současné době totiž televizi sleduje téměř každý. Práce se zabývá výdaji spojenými s vybíráním poplatků, jejich vymáháním, vyhledáváním neplatících koncesionářů a údržbou databází poplatníků. Důležitou součástí práce je také srovnání českého systému financování televize s jinými evropskými systémy. Autorka vyvrací názory, které se obávají o nezávislost médií, a přiklání se k financování ze státního rozpočtu.
|
host ::
RSS.